Punské války
1.punská válka (264 - 241 př. n. l.)
Po dobytí vlastního italského území Římem a zmocněním se nadvlády nad všemi italskými oblastmi zbýval nepřítel vnější - Kartágo. Kartágo byla foinická osada na severu Afriky. Bylo silné, ekonomicky zajištěné, opíralo se o dvojí druh bohatství. První plynulo z velkostatkářských latifundií, druhým zdrojem byl obchod a loďstvo. Římané si tuto situaci uvědomovali, Kartagince nenáviděli a výsměšně je nazývali Punové. Proto se války, ke kterým došlo, nazývají punské.První punská válka proběhla v letech 264 - 241 př.n.l. - válka o Sicílii. Bojovalo se v oblasti Syrákús, v oblasti dnešního Palerma. Poté se boje přenesli na sever Afriky. R. 241 př.n.l. rozhodli Římané námořní bitvou u Aegatských ostrovů válku ve svůj prospěch. Území římského státu ležící mimo Itálii a spravovaná římskými úředníky byla označována jako provincie. První provincií se stala Sicílie (její část, která dříve patřila Kartágu), druhou provincií byla Sardinie, k níž byla administrativně připojena Korsika.
2.Punská válka (218 -201 př.n.l.)
Kartaginci po porážce budovali vojenské pozice - kartaginský vojevůdce Hamilkar Barkas (přezdívka Blesk), jenž v závěrečné fázi první punské války vedl boje na Sicílii a útočil na pobřeží Itálie, rozšiřoval nyní kartáginské državy na Pyrenejském poloostrově (v Hispánii). Po jeho smrti velitelskou funkci převezme jeho pětadvacetiletý syn Hannibal. Ten s celou armádou a hlavně se slony přejde Pyreneje a Alpy a objeví se na severu Itálie. Pochod byl velmi obtížný a Kartaginci utrpěli citelné ztráty. V Pádské nížině se na jejich stranu přidaly keltské kmeny.
V r. 217 př.n.l. se s Římany střetl u Trasimenského jezera. Hannibal netáhl na Řím, ale vydal se do jižní Itálie (chtěl dobýt Capuu). V r. 216 př.n.l. poráží Řím u Cann, zničí jeho vojsko a Řím je na pokraji rozdrcení své moci. Až v r. 212 př.n.l. se Římané zmocní Syrákús a v r. 211 př.n.l. znovu ovládnou Capuu. Kartaginský vliv v jižní Itálii slábne i proto, že Hannibalův bratr Hasdrubal nepřijde Hannibalovi na pomoc. V r. 207 př.n.l. je Hasdrubal v rámci vojenského střetu v Umbrii zabit. Spolu s Puny proti Římanům bojuje i Filip V. Makedonský, proto mluvíme o první makedonské válce.
Finále druhé punské války přichází po r. 204 př.n.l., kdy Scipio vylodil své vojsko v severní Africe. V bitvě u Zamy r. 202 př.n.l. utrpěl Hannibal první, ale rozhodující porážku v průběhu druhé punské války. V r. 201 př.n.l. je pak uzavřen mír. Kartágo bylo zbaveno veškerých držav mimo severní Afriku. Bez svolení Římanů nesměli ani bojovat. Římané pak v r. 197 př.n.l. vytvořili v Hispánii dvě nové provincie. Scipio slavil v Římě triumf a obdržel čestné příjmení Africanus.
3.Punská válka
Po vítězství nad Kartágem obrátili Římané svou pozornost na helénistický východ. Vedli druhou makedonskou válku, kterou r. 197 př.n.l. rozhodli ve svůj prospěch v bitvě u Kynoskefal v Thessalii.
V letech 192 - 188 př.n.l. dochází k syrské válce. Zvláštní bylo, že jakkoli byli Římané ve sporu s Makedonci, tak Filip V. stál v této válce na straně Říma. Římané zvítězili.
V r. 168 př.n.l. ukončili Římané svým vítězstvím třetí makedonskou válku. Makedonie se dostala do přímé závislosti na Římu.
V r. 146 př.n.l. Římané dobyli Korint. Řecké dějiny tak končí a v řecké oblasti teď převažuje tradice římská.
Největším odpůrcem zůstalo Kartágo. V letech 149 -146 př.n.l. došlo ke střetu. Vrchní velitel římských sil Publius Cornelius Scipio Aemilianus byl adoptivním vnukem Scipia, vítěze nad Hannibalem. Kartagince porazili. Kartágo bylo srovnáno se zemí. Kartaginci, kteří nepadli v boji, byli posláni do otroctví. Řím se posléze stal nejmocnější zemí světa